Stephen King - It

Pokud jsem se u předchozí Kingovy knihy zmiňoval o jeho chronické grafomanii, není pro to asi výmluvnějšího příkladu, než jeho román z roku 1986, legendární It - bible všech milovníků Kinga a hororu obecně. Více než tisíc stran dlouhá bichle je skutečně olbřímí dílo, které mnozí, včetně mě, považují za vrchol v jeho nesmírně rozsáhlé tvorbě. Dost často ho znají i ti, kteří s Kingem ještě neměli přímo tu čest (zejména díky filmu, který jsem tedy zatím neviděl) a klaun Pennywise se už v podstatě stal součástí popkultury. King na obrovském prostoru rozehrává velkolepý příběh, který se odehrává ve fiktivním městě Derry (stát Maine), dějišti i řady dalších Kingových románů, jehož předobrazem se stalo město Bangor, jedno z míst kde King žije se svou rodinou. Sledujeme osudy skupiny sedmi dětí, které si předsevzaly poměrně smělý úkol - porazit zlo. To si v Derry kdysi v dávných dobách našlo svůj domov a  povětšinou pouze tiše spí a projevuje se jen minimálně. Jenže pravidelně, přibližně po čtvrt století dlouhých přestávkách, se It probouzí, aby se nasytilo a načerpalo nové síly. Páchá pak v Derry hrůzné věci, především pak násilí na dětech. Osudnou se ale nakonec stane klaunovi Pennywiseovi, který ono nepojmenovatelné zlo - It nejčastěji zosobňuje, vražda mladšího bratra jednoho z hlavních hrdinů románu. Ten okolo sebe shromáždí oněch sedm malých hrdinů, které spojuje to, že se s It osobně setkali, i když každé v jiné z jeho mnoha podob. Děti si začnou říkat Losers, ve svých běžných životech jsou většinou outsidery a kromě It je pronásledují a šikanují také jejich starší spolužáci. Nakonec se dětem podaří s vypětím všech sil It porazit, nebo si to alespoň myslely a z celého srdce v to doufaly. Ovšem It se znovu probudilo k životu a opět šíří v nebohém městě zkázu a utrpění. Po dalším čtvrt století jsou tedy nyní již dospělí hrdinové povoláni zpět jediným z nich, který v tomto městě zůstal žít i po odchodu všech ostatních. Důvodem k jejich návratu je splnění dávné přísahy, že pokud se It vrátí, postaví se mu společně znovu. Příběh se odehrává především ve dvou hlavních časových rovinách, ale nejen v nich. Obě sledují přípravy na střetnutí s It a následně i jeho průběh. Jedna linie popisuje osudy dětí a druhá jejich návrat do Derry po letech.. Dospělí hrdinové se společně se čtenářem postupně seznamují s dávnými událostmi svého dětství, jelikož poté co odešli z Derry, zahalila jejich vzpomínky téměř kompletní amnézie. Vyprávění z původně velice pozvolného tempa postupně graduje až k dalšímu, snad již finálnímu střetnutí s It.

Je asi jen na vás, jak se na tuto knihu budete dívat. Buď vás po čase otráví její neskutečně široký záběr, plný nespočtu vedlejších mini příběhů, doplňující dvě hlavní dějové linie. A nebo si budete užívat obdivuhodnou imaginaci krále hororu, který ve své nejlepší formě dokázal stvořit celý nový vesmír, jehož jednotlivé prvky propojil tak zručně a neotřele, že vám nezbyde nic jiného, než se jen zcela položit do proudu jeho bezbřehé imaginace a nechat se zcela pohltit úžasně krásným příběhem, který vůbec nestárne a ohromuje již několikátou generaci čtenářů. Řadím se do té druhé skupiny. It sice má i své mouchy, jedno jeho místo mě vyloženě irituje a samotné finále příběhu možná ne zcela odpovídá očekávání, které ve čtenáři postupně nabyde do obrovských rozměrů. Platí zde ale otřepané rčení o tom, že cesta občas bývá hodnotnější než  cíl samotný. Vše je totiž bohatě vykoupeno úžasnou fantazií a celkovým bohatstvím celého románu, který jen těžko snese srovnání s čímkoliv obdobným. Z vrcholu vede cesta většinou bohužel už jen dolů. It, společně se ságou The Dark Tower jsou tím pomyslným vrcholem v tvorbě krále hororu.